Zobrazených 85–96 z 797 výsledkov
Amerika stojí před historickou volbou: bude usilovat o dominaci ostatnímu světu, nebo se jej pokusí vést? definuje Zbigniew Brzezinski základní problém, před kterým stojí nejmocnější stát světa. Ale moc Ameriky je také její největší slabostí.
Sto roků samoty popisuje historii šesti generací rodu Buendíů z fiktivního města Macondo, jehož předlohou se stalo spisovatelovo rodné kolumbijské město Aracataca. Celý příběh je plný autobiografických prvků, mísí se v něm řada historických událostí s autorovou fantazií a celek pak působí tak kompaktně…
Každý, kdo sleduje dění v Iráku nebo diskuse o radarové základně v Brdech, by si měl přečíst knihu o prvních dvou staletích americké zahraniční politiky. Dějiny USA jsou plné paradoxů: kolonisté dychtící po další půdě přiměli Velkou Británii ke střetu s Francií…
Cílem této knihy bylo zasadit u nás jednostranně a jednorozměrně vnímanou postavu Nevilla Chamberlaina do širšího kontextu jak časového – tedy neomezit se pouze na podzim 1938, případně přímo jen na mnichovskou konferenci…
Kniha, která by neměla ujít žádnému čtenáři, který chce přemýšlet o světě. Cítíme, že se světem není něco v pořádku, i když bychom těžko definovali, v čem to vlastně vězí. Věda odpovídá na řadu otázek, ale je všemocná?
Nová kniha Zygmunta Baumana – jednoho z nejpůvodnějších a nejvlivnějších sociologů dneška – není katalog umění života ani návod, jak si ho osvojit: za konstrukci životního plánu, za způsob, jakým je život veden, i za jeho výsledek je zodpovědný výhradně a pouze jedinec.
Objevná pojednání Zygmunta Baumana o tekuté modernitě proměnila naše uvažování o současném světě. V této rozsahem nevelké knize autor zkoumá zdroje endemické nejistoty, která utváří naše životy dnes.
Početným a mnohorakým tragédiám, ku ktorým prišlo v dlhej histórii Habsburgovcov, sa sotva dalo zabrániť. Pritom niektoré životné osudy možno vyzerajú z dnešného pohľadu tragickejšie.
Thomasova kniha je určena „těm, kdo nechtějí čekat do roku 2045“. Tehdy totiž skončí stoletý britský zákaz uvolnit dokumentaci týkající se širších závažných souvislostí sebevraždy, kterou údajně spáchal 23.května 1945 v britském zajetí říšský vedoucí SS Heinrich Himmler.
Americký sociolog německého původu se nás ve své práci snaží přesvědčit, že všechno naše úsilí o dosažení úspěchů na poli lásky je nemožné bez pokory, odvahy, víry a schopnosti milovat svého bližního.
Autor v díle tematicky rozvíjí stejnou základní myšlenkovou linii jako v Pojmu politična.Hlavním záměrem díla je Popperova snaha o vyvrácení historicismu, tedy směru, který je přesvědčen, že historický vývoj se děje podle univerzálních vzorců a zákonů.
Autor v díle tematicky rozvíjí stejnou základní myšlenkovou linii jako v Pojmu politična. Ústředními body zůstává problematika politického prostoru, legalita a legitimita, mezinárodní vztahy a otázka přirozenosti a nepřirozenosti.