O zemí indijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější

Kniha vyšla tiskem roku 1552 a záhy otřásla tehdejším světem, neboť vyjevila, co se skrýva za slovy „objevení Nového světa“, a vznesla na slavené conquistadory obžalobu z patnácti miliónů vražd, z plenění a pustošení, mučení a loupení; ze zločinů, které obracejí v poušť země indické. Svědomí Kolumbova průvodce, dominikánského kněze, bylo otřeseno ukrutnostmi, které páchali španělští conquistadoři na bezbranných domorodcích Nového světa. Podniká akce ve prospěch „Indijců“, zastává se jich u samého dvora; ironií dějin však se stal „ochránce ubohých“ bezděčným inspirátorem zavlékání černochů do Ameriky. Stařec téměř devadesátiletý se zříká biskupské hodnosti a vydává tiskem obviňující zprávu, určenou původně králi Karlu V. Toto svědectví je důležité jako historický pramen i jako jeden v prvních manifestů za lidská práva a za rovnost plemen. – Celou polovinu knihy vyplnil Fr. Gel komentáři a životopisnou reportáží o autorovi: uzavřel ji sněmovní řečí Castelarovou, která dala popud k ukončení otroctví. Vyobrazení jsou kopiemi starých původních rytin, přiložené mapky ukazují představu o zeměkouli před Kolumbovými objevy a po nich.