Zobrazuje sa všetkych 7 výsledkov
Románem Tvář života se Cronin vrací do let svého mládí, kdy bylo v Anglii pro lékaře nesmírným štěstím, dostal-li místo odpovídající jeho vzdělání. Na pozadí této doby, kdy před zprostředkovatelnami práce marně postávala spousta mladých, „urychleně“ vystudovaných lékařů, tak potřebných za první světové války, se odehrává příběh mladého bakteriologa Shannona, který je ochoten obětovat pro vědu nejen své pohodlí a blahobytný život dobře zavedeného lékaře, ale i zdraví.
Poslední dílo šumavského rodáka Adalberta Stiftera líčí s vrcholným uměním úsek českých dějin 12. století boje Přemyslovců o knížecí stolec po smrti knížete Soběslava a vládu českého krále Vladislava I. Hlavním, i když zdaleka ne jediným hrdinou této rozsáhlé historické romance je mladý rytíř Vítek, pozdější zakladatel rodu Vítkovců, který věrně slouží svému králi a usiluje o dobro, spravedlnost a právo.
Hrdinka novely Clara Veldeová je úspěšná manažerka velkého tiskového koncernu, zabývajícího se dámskou módou, i když v ní dosud zůstává něco z naivní dívky z amerického maloměsta.
Západ zná Chalíla Džibrána jako básníka a malíře a jako autora Proroka, oné „malé černé knížky“, o které básník řekl: „Když jsem psal Proroka, Prorok psal mne.“ Západ ho zná jako tvůrce s širokým duchovním rozhledem, jako jemného člověka, milujícího a milovaného, s neocenitelným smyslem pro humor a s božským darem přátelství…
Soubor tří historických povídek (Kurýr, Budějovická louka a Valdice). Povídky se odehrávají v době třicetileté války po smrti Albrechta z Valdštejna. Hlavní myšlenkou tohoto díla je kritika vypočítavosti a zrady.
Dějiny partnerských vztahů ve středověku. Středověk je dobou přísně uplatňovaných morálních zásad i vášnivých příběhů o lásce překračující všechny nástrahy jí ukládané. Jaký vlastně byl vztah mezi láskou a majetkem, příbuzenskými vztahy, institucí manželství, církví i společností samou?
Německý historik Peter Dinzelbacher, i u nás už známý svým dílem Světice, nebo čarodějky, zde obrací svou pozornost k tématu, jež tvořilo středobod středověkého myšlení, ba života. Strach z konce, z toho, co přijde po smrti, propůjčoval – a propůjčuje – křídla lidské fantazii.